Tescoma je dnes plnohodnotná omnichannel firma s vlastní sítí prodejen, e-shopem, věrnostním programem i interním vývojem. Radim Roženek v rozhovoru popisuje, jak firma postupně bourala vlastní „nikdy“ – od odmítání retailu po budování datové architektury. A proč je omnichannel hlavně o procesech, důvěře a dlouhodobé technologické transformaci.
Tescoma je značka, kterou zná v Česku skoro každý. Málokdo ale tuší, kolik „nikdy“ musela firma postupně zbořit, aby se z původně velkoobchodní značky stala komplexní omnichannel organizace s vlastními prodejnami, e-shopem, věrnostním programem, datovou architekturou a inhouse vývojovým týmem. O tom, jak se taková transformace dělá v praxi – technologicky, procesně i organizačně – mluví v rozhovoru Radim Roženek, který je v Tescomě od roku 2004 a má dnes na starosti BI a strategické projekty.
Tescomu často spojuješ s výrazem „nikdy“. Co bylo to první „nikdy“, které jste interně museli zbořit?
Možná úplně první „nikdy“ bylo už na začátku v roce 1992. Od vzniku Tescomy si zakladatelé slibovali, že si tak vydělají na hudební nástroje. Myslím, že tehdy nikdo neplánoval značku v rozsahu, v jakém je dnes. A pak přišla další „nikdy“ – nikdy retail, nikdy vlastní prodejny, nikdy e-shop, nikdy vlastní vývojáři. Každé bolelo, každé něco změnilo.
Které z těch „nikdy“ bylo z pohledu firmy nejtěžší?
U každého to bylo složité. Když jsem nastoupil, Tescoma byla postavená hodně na prodeji v řetězcích. To je fajn kanál, ale nemáš ho pod kontrolou. Neovlivníš, jak je zboží vystavené, jaká je kultura prodeje, jaký je servis. Současně jsme začali s vlastním vývojem a designem výrobků, takže produkt jsme měli pod kontrolou, ale zákaznickou zkušenost ne. A tam se začalo lámat myšlení.
Takže první velká změna byl retail?
Ano. Vznikl koncept prodejních center. Nejdřív čistě formou franšíz. Nešlo primárně o obchod, ale o vizuál a servis – jak má prodejna vypadat, jak má vypadat výloha, jak mají být oblečené prodavačky, jak se má mluvit se zákazníkem. Cílem bylo nastavit standard značky v místě, kde se potkává se zákazníkem.
A logicky přišel e-shop.
Přesně tak. Když už chceš mít standard v kamenném obchodě, chceš ho mít i online. E-shop jsme v roce 2009 spouštěli s jednoduchým zadáním: ať je malý, levný, rychle hotový a ať dobře vypadá. Nikdo tehdy nečekal, že se z něj stane centrum všeho.
Jak reagovali franšízanti? Brali to jako konkurenci?
Pro odemčení exkluzivního obsahu prosím vyplňte e-mail
E-commerce trh ve střední Evropě se rychle proměňuje – v Česku, na Slovensku a v Maďarsku dnes funguje zhruba 149 tisíc e-shopů a téměř polovina z nich není vidět na běžných agregátorech. Pro B2B dodavatele v e-commerce se práce s daty stává klíčovým nástrojem pro přesnější obchodní targeting, správné načasování oslovení i strategické plánování.
Jak české e-shopy využívají AI v každodenním provozu? Přinášíme konkrétní příklady z praxe – od překladů, tvorby obsahu a zákaznického servisu až po HR, lokalizaci videí nebo listing produktů. Tam všude dnes AI šetří čas, náklady i kapacity týmů.
AI nákupní agenti dokážou za zákazníka vyhledat zboží, vyplnit údaje i dokončit objednávku. Co se ale stane, když se nákup nepovede? Případ ukazuje nové právní otázky: kdo vlastně uzavírá smlouvu, kdo nese odpovědnost a zda je e-commerce připravena na svět, kde místo lidí nakupují AI agenti.
Pro stažení celého čísla prosím vyplňte váš e-mail.